na Blog.cz

Svým rodičům jsem se narodil 16. dubna 1987 v Chebu. Západočeské kořeny mám ale minimální. Na svět jsem přišel v tomto městě jen díky tomu, že babička pracovala jako ředitelka v tamní nemocnici a chtěla mít můj porod pod kontrolou. Ihned po narození jsem se přesunul opět do Teplic, kde žiji dodnes. Netrvalo dlouho a objektem mého zájmu se stal míč. K fotbalu jsem se ale dostal poměrně náhodou. Zlákal mě až nábor jednoho pána v první třídě. Přihlášku jsem si přitom vzal jen proto, že tak udělali všichni mí spolužáci a já jsem před nimi nechtěl vypadat špatně. Doma jsem papír ukázal rodičům, ale ti se mě docela zdráhali do klubu dát, protože mi říkali, že se neumím pořádně trefit do balónu. Měli obavy, jestli uspěji a jestli si mě tam nechají. Nakonec jsme se ale do Junioru, jak se můj první oddíl jmenoval, dostali všichni kluci ze třídy a i já jsem tak přičichnul k fotbalu.Na vůbec první trénink v životě jsem se vydal v šesti letech do Újezdečku. Třikrát týdně pět let jsem kopal do meruny na hřišti, které mělo daleko k tomu, o němž sní každý fotbalista. Nehráli jsme na perfektně posekané trávě, ale na škváře s pískem. Pro mě to byla velká škola, protože většina kluků z jiných oddílů byla zhýčkaná, zatímco já chodil domů pravidelně krvavý, s velkými odřeninami a černými koleny. Při svém začátku jsem měl štěstí na pana trenéra Bartoše, který mě naučil prvním fotbalovým krůčkům a dal mi ze všech trenérů nejvíc. Díky němu jsem se naučil střílet, přihrávat, driblovat a i díky němu jsem u fotbalu zůstal a nenechal se odlákat. Velkou oporou mi při mém fotbalovém růstu byli moji rodiče. Týden co týden stáli na tribuně, když já jsem nastupoval k zápasům. Na utkání nebo turnaje se mnou najezdili tisíce kilometrů, nechyběli na žádném důležitém souboji. Můj fotbal se stal i jejich a intenzivně prožívají každý okamžik mé kariéry i nyní. Taťka například přizpůsozahradu tak, že na ní postavil branku a já mohl pilovat střelbu i při rodinných víkendech. Maminka dodnes hlasitě prožívá všechny mé zápasy na teplické tribuně. Za skvělé zázemí jsem jim hrozně moc vděčný. Právě ve Fotbalovém klubu Teplice jsem zatím učinil nejzásadnější kroky mé kariéry. Z mládežnických týmů jsem se probojoval nejprve do okresních, pak i krajských výběrů, s kterým jsem dokonce vyhrál republikový šampionát.Za trenéra Jiřího Nevrlého jsem se pak radoval z premiérové ligové branky, shodou okolností opět do sítě Zlína a za kouče Vlastislava Marečka jsem proti Blšanům poprvé v životě nastoupil v ligovém zápase v základní sestavě. Fotbal mě vždycky ohromně bavil, našel jsem v něm skvělou zábavu a prožil díky němu spoustu krásných chvil. Ve volném čase jsem na hřištích trávil mraky hodin, míč se stal mým stálým parťákem. Snad i díky tomu jsem odolal pokušení cigaret a dalších hříchů. Vím, že ve fotbale můžu hodně dokázat.
t

Tomáš Savka žije od roku 2004 v Praze a po úspěchu v první řadě soutěže Česko hledá SupeStar se zařadil mezi známé a vyhledávané zpěváky a muzikálové herce českého showbyznysu.
V současné době Tomáš Savka účinkuje v pražských muzikálech Angelika, Golem, Miss Saigon, Bídníci a Producenti. Zárověň navštěvuje třetí ročník Ježkovy konzervatoře, kde studuje obor Muzikálové herectví.
Tomáš vydal dvě CD, první krátce po soutěži Já si tě stejně najdu, a druhé o rok a půl později pod názvem Neslibuju modrý z nebe.
Tomáš vystupuje také veřejně se svým programem na různých akcích po České republice. Nemalý zájem je o jeho pěvecké umění na poli swingu. Už v soutěží Česko hledá SuperStar se blýskl a ohromil svým swingovým vystoupením. Zpívá s vyhlášenými orchestry jako je Big Band Felixe Slováčka, orchestr Václava Hybše nebo mladšími swingovými kapelami.
Tomáš Savka má svoje oficiální internetové stránky, kde může každý najít aktuální informace o jeho vystoupeních v divadlech i o dalších akcích: www.tomassavka.com
Svým přirozeným zpěvem zaujal diváky i porotu, i když dlouho si myslel, že právě její předseda s jeho výkonem příliš spokojen není. Ondřej Hejma totiž prohodil, že by nedržel hladovku za to, že Tomáš nebude s Leošem Marešem v Esu. Tomáš však výrok pochopil právě naopak a Hejmovi odpověděl, že ho také nikdo k žádné hladovce nenutí. A nedorozumění, které tak trochu čerstvému finalistovi kazí radost z vítězství, bylo na světě.

Narodil jsem se v Praze 17. 7. 1990 ve znamení Raka. Studuji gymnázium English College. S hudbou jsem začal už odmalička. Od pěti let jsem začal chodit do sboru a na klavír. V osmi letech jsem přešel na solový zpěv k profesorce Státní konzervatoře Praha k Lídě Nopové, která mě doporučila Karlovi Svobodovi pro roli malého Alberta do muzikálu Monte Cristo. Za tuto roli jsem od něj dostal první symbolický honorář - čínský dolar. Později jsem se zúčastnil pěti kolového konkurzu na roli Gavroche v Bídnících a povedlo se mi roli získat. Po účinkování v Miss Saigon mi nabídl producent Oldřich Lichtenberg a autor hudby Michal David angažmá v Kleopatře. Dostal jsem roli Ptolemaia, bratra královny. Teď zpívám už v pátém muzikálu. V divadle Kalich hraji postavu kolportera v muzikálu Jack Rozparovač.Souběžně s Jackem jsem rád přijal nabídku pana Jiřího Suchého zahrát si v Semaforu. Společně s ním, s Jitkou Molavcovou a dalšími hraji a zpívám ve hře Pokušení svatého Antonína a sice roli mladého mnicha Hilariona, který se dostal na scestí.Moje první písnička, kterou jste mohli slyšet v našich rádiích a v televizi má název Mně sílu dáš. Je to irská balada s textem Eduarda Krečmara. Písnička se dostala do rotací mnoha rádií a slušně zabodovala na Českém rozhlase 1 - Radiožurnálu v hitparádě Česká dvanáctka. Písnička získala 12x první a několikrát druhé místo a tím i Zlatou a Platinovou Českou dvanáctku.Pro Českou televizi jsem tuhle písničku zpíval v hudebním pořadu Vladimíra Hrona Abeceda hvězd. Společně se svými sourozenci a tátou Karlem Vágnerem coby Vágner Family jsme byli hostmi pořadu Miroslava Donutila v Lucerně, který natáčela a vysílala také Česká televize. A do třetice jsem se zúčastnil přímého přenosu udělování cen Zlatá hokejka v Karlových Varech, kde zpíval také Karel Gott, Petr Kolář a skupina Chinaski.V červnu vyšla na singlu má další písnička Ten letní den.V září jsem dotočil svůj první videoklip k písničce Mně sílu dáš a ve studiu nahrávám další

nové písničky, které by měli vyjít na mém CD začátkem příštího roku.Také mám za sebou pár dabingů: Kniha džunglí 2, Lví král, v Tarzan, Medvídek Pú a Peter Pan.A ještě Vám prozradím že další moje hobby je: power-kiting, lyžování, snowboarding, bruslení, horolezectví a tenis. Ve škole hraji s klukama "Pražskou klubovou fotbalovou ligu a když mám příležitost, tak si rád zkusím i windsurfing.

Lucie Bílá (* 7. duben 1966 Otvovice, vlastním jménem Hana Zaňáková) je česká zpěvačkaLáska je láska, Trouba, Jsi můj pán, eSeMeS populární hudby. Zpívá především česky. Mezi její největší hity patříLucie Bílá se ještě jako Hana Zaňáková narodila ve středočeských Otvovicích. Hodiny zpěvu absolvovala již na LŠU (dnešní ZUŠ). Dříve, než se proslavila na poli showbyznysu, vyučila se dámskou krejčovou. První zkušenosti na hudebních pódiích získávala jako členka skupin Rock-Automat a Arakain.

V 80. letech si ji všiml producent Petr Hannig, vymyslel jí pseudonym Lucie Bílá a napsal jí písně Neposlušné tenisky a Horší než kluk. Pořádný úspěch ji teprve čekal v příštím desetiletí, kdy prošla nejznámějšími muzikály uváděnými v Česku (Bídníci, Dracula, Krysař…), vydala řadu sólových alb, podílela se na několika filmech (jako zpěvačka i jako herečka) a po několik let se pevně držela na výsluní popularity ve výroční anketě Český slavík.V osobním životě se jí dařilo jako na houpačce. V roce 1996 porodila příteli Petru KratochvíloviPavlínou Babůrkovou. syna Filipa, ale partnerství neudržela. Petr Kratochvíl zpěvačku opustil s finalistkou MissV roce 2002 se nakrátko provdala za hudebníka Stanislava Penka. Po rozvodu nějaký čas žila jen se svým synem Filipem. Rok 2006 jí přinesl druhou svatbu, taktéž s muzikantem - Václavem Noidem Bártou.

1947: 24. června se v Praze narodila Jiřímu a Blaženě Vondráčkovým dětství prožila ve východočeských Slatiňanech se sestrou Zdenou a bratrem Jirkou, od mala studovala hru na klavír a věnovala se různým sportům 1964: 27. dubna zvítězila v pěvecké soutěži "Hledáme nové talenty" s písní G. Gershwina "The Man I Love" 3. září nahrála píseň "Červená řeka" 1965: 9. června odmaturovala na dvanáctiletce v Chrudimi v září nastoupila do angažmá v Divadle Rokoko získala Zlatého slavíka v kategorii zpěvaček 1966: dostala Stříbrnou bratislavskou lyru za duet "Oh, baby, baby" s Martou Kubišovou 1967: natočila pohádkový film režiséra Bořivoje Zemana "Šíleně smutná princezna" zúčastnila se festivalu "Zlatý